Rakovina plic

Popis rakoviny plic

Na začátku dvacátého století byla rakovina plic raritou plicních klinik, na kterou se chodili dívat lékaři i medici. Po masivním rozšíření cigaret ve dvacátých letech přišel obrovský zlom. Počet karcinomů plic prudce narostl a stal se obávanou, ale stále podceňovanou nemocí kuřáků, kteří spoléhají na štěstí s tím, že jejich babička kouřila krabičku denně a dožila se i tak stovky.

Miliardový obrat tabákových společností si vybírá vysokou daň – v České republice trpí plicní karcinomem asi 100 mužů ze 100 000 a přibližně každý dvacátý muž rakovině podlehne. Apelující je zvyšující se počet plicních karcinomů u žen.

Rakovina plic se tak stala nejčastějším nádorovým onemocněním i přesto, že se její riziko dá snížit na minimum, narozdíl třeba od rakoviny prsu nebo prostaty.

Příčina a rizikové faktory rakoviny plic

Mnohé studie dokázaly, že kouření má přímou souvislost se vznikem bronchogenního karcinomu. Kuřák, který vykouří dvacet cigaret denně, má přibližně třináctkrát vyšší riziko vzniku plicní rakoviny než nekuřák. Z dlouhodobých kuřáků onemocní rakovinou plic asi 25%.

Riziko plicního karcinomu je u kuřáků ovlivněno druhem tabáku, absencí filtru a počtem vykouřených cigaret. Dále je ovlivněno tím, od kolika let a jak dlouho člověk kouří. Pokud člověk přestane kouřit, riziko se významně snižuje s počtem dnů bez cigarety.

Nebezpečí samozřejmě představuje také pasivní kouření. Kuřáci často ohrožují kouřením zdraví svých dětí, partnerů nebo kolegů. Vysoké riziko postupují barmani, číšníci a servírky pracující v zakouřeném prostředí.

Souvislost mezi karcinomem plic a špatným životním prostředím bylo dokázána jen ve silně znečištěných oblastech (například s vysokou koncentrací azbestu nebo uranu). Ve velkých městech jako je Brno nebo Praha tato spojitost nebyla prokázána.

Na vzniku plicní rakoviny se podílejí i genetické faktory, které nebyly ještě plně probádány. Odhaleny již byly některé enzymy aktivující kancerogeny a zmutované úseky chromozomu. Někdy je však důvod propuknutí rakoviny plic neznámý a postihuje nekuřáky bez genetických předpokladů.

Příznaky a projevy rakoviny plic

Rakovina plic je velmi zákeřná, protože její příznaky se objevují jen velmi pomalu a nenápadně. Pokud sdílíte s kuřákem jednu domácnost, zvyknete si na jeho kuřácký kašel a nevšimnete si momentu, kdy ten kašel nezní jako dříve. Počátky nemoci, kdy je ještě dobře léčitelná, se většinou odhalí nejčastěji náhodně rentgenem.

První příznaky jsou velmi nespecifické a mohou značit mnoho jiných nemocí. Může se objevit teplota, chrapot, ztráta chuti k jídlu, úbytek tělesné hmotnosti, obtíže při polykání nebo chronická únava.

Varovným signálem by měl být neustávající kašel spojení mnohdy s vykašláváním krve a bolest v okolí hrudníku. Bolest na hrudi bývá tupá, často pod lopatkou na postižené straně. Pokud je bolest ostrá, značí prorůstání rakoviny do hrudní stěny.

Vyšetření rakoviny plic

Při podezření na rakovinu plic s vámi lékař nejdříve probere váš zdravotní stav, potíže a zdali jste kuřák nebo nekuřák. Po doplnění vaší anamnézy vám poslechne plíce a prohmatá uzliny, jestli nejsou zvětšené.

Základní vyšetřovací metodou je rentgen. Snímek plic odhalí změny plicní tkáně a podezřelé útvary. Modernějším vyšetřením je tzv. cétéčko (CT = computer tomography, počítačová tomografie), které je šetrnější a ukáže mnohem více struktur (dokonce i jednotlivé vrstvy plic). Přesnější zobrazení umožňuje více rentgenových hlavic, které „vyfotí“ tělo z několika stran. Počítačové tomografie se užívá pro zjištění stavu nádoru, nalezení metastáz, zjištění stavu uzlin a hrudní stěny.

Pro nahlédnutí dovnitř dýchacího traktu se využívá endoskopické metody zvané bronchoskopie. Bronchoskopie může odhalit nádory na stěně průdušek a průdušnici, které rentgen ani CT nemusí nutně odhalit. Existují dva základní druhy bronchoskopie, z nichž nejčastější je tzv. rigidní. Ta bývá provedena v narkóze, kdy se přes ústa zavede neohebná kovová trubička. Během vyšetření se odebírají vzorky kartáčkem nebo jehlou pro histologické vyšetření.

Při modernější flexibilní bronchoskopii se využívá vláken vedoucích světlo obklopených umělohmotným obalem. Lékař může obraz vidět přímo nebo pomocí kamery. Dále existuje například videobronchoskopie, při které je malá kamerka bronchoskopem zavedena přímo do těla. Autofluorescenční bronchoskopie je necitlivější metodou, protože dokáže odhalit i drobné změny v průduškách před vypuknutím samotné rakoviny.

Pokud vám lékař chce provést torakocentézu neboli pleurální punkci, nebojte se. Pomocí dlouhé jehly chce odsát tekutinu z oblasti plíce a stěny hrudníku, aby vyhledal nádorové buňky.

Dalším neznámým pojmem by mohla být endobronchiální ultrasonografie. Je to také jedna z používaných sonografických metod pro zjištění stádia nádoru a celkovém stavu nemoci.

Mediastinoskopií se z řezu nad hrudní kostí vyšetří oblast mezi plícemi a odebírá se vzorek.

Torakoskopií se prohlíží hrudní dutina otvory na zádech a hrudi, případně se odebere vzorek.

Torakotomií se vyjímají uzliny a tkáně přes dlouhý řez na hrudi.

Jehlovou biopsií se odstraní část tkáně z nádoru nebo uzliny pomocí tenké jehly.

Důležitou součástí všech vyšetřovacích metod je histologické vyšetření. Speciálně upravené vzorky tkání se zkoumají pod mikroskopem. Je to nejjistější metodou pro potvrzení nebo vyvrácení diagnózy rakoviny plic.

Obecně platí, že by měl lékařskou prohlídkou projít každý kuřák po 50. roku. Protože riziko vzniku nádoru plic po 50. roku prudce roste.

Léčba rakoviny plic

Po potvrzení diagnózy bronchogenního karcinomu je nejdůležitější začít léčbu co nejdříve. Úspěšnost léčby závisí na stádiu a typu nádoru. Celkově však prognóza nemoci nebývá pozitivní – léčba se proto nejčastěji soustředí na úlevu a prodloužení života pacienta. Nejkomplikovanější situace nastává, pokud došlo k rozšíření metastáz (nádorových ložisek) do okolních orgánů.

Bronchogenní karcinomy dělíme z lékařského hlediska do dvou základních skupin – na malobuněčné a nemalobuněčné. Znalost těchto dvou skupin je důležitá především pro léčbu.

Malobuněčné nádory patří mezi ty nejzákeřnější. Malobuněčný nádor rychle roste a velmi brzy se šíří metastáze do celého těla. Podle histologického tvaru se dále dělí na mnoho podtypů (například na vřetenobuněčný, kulatobuněčný…).

Hlavním léčebným postupem u malobuněčného karcinomu je chemoterapie. Léčba probíhá podáváním léčiv, tzv. cytostatik. Ty přispívají k rozpadu a blokování rakovinných buněk. Cytostatika se podávají pravidelně po 2–3 týdnech nejčastěji infuzí do žíly. Chemoterapii vždy provází mnoho nežádoucích účinků. Pacienti trpí vypadáváním vlasů a chloupků, pocity nevolnosti, zvracením, poruchami kostní dřeně i ledvin.

Chemoterapie je velmi často kombinovaná s radioterapií. Ozařování spočívá ve vysílání proudu paprsků na postižené místo, aby zastavilo narůstání nádoru. Radioterapie představuje obrovskou zátěž pro lidský organismus. Člověk se cítí vyčerpaný a může mít problémy s dýcháním (pokud radioterapie poškodila plicní tkáň). Mozek se často ozařuje preventivně, protože až u 70% nemocných se objevují v mozku metastáze.

U nemalobuněčných nádorů se projevy liší dle typu – existuje epidermoidní karcinom a adenokarcinom. Adenokarcinom se často objevuje u nekuřáků, protože vzniká ze žlázové krycí tkáně po závažné nemoci jako je například tuberkulóza.
Epidermoidní zhoubný nádor je naopak nádor mimo kůži.

U nemalobuněčných karcinomů je nejúčinnější chirurgický zákrok. Je však možný jenom u 20–40 % pacientů. Pokud by pacient nesplňoval určité plicní a cévní normy, samotná operace by pro něj představovala ohrožení života.

Vzhledem k typu a stádiu nádoru jsou prováděny tři základní operace – klínovitá resekce, kdy se odstraní menší část plic; lobektomie, kdy se odstranění lalok plic a pneumonektomie, při které se odstraní celé plíce.

Operace se provádí i ve chvíli, kdy není možné odstranit celý zhoubný nádor – zmenšení nádoru na minimum je důležité pro následnou chemoterapii a radioterapii.

Prevence rakoviny plic

Nejdůležitějším krokem v prevenci nádoru plic je přestat nebo vůbec nezačít kouřit. Pokud se svého zlozvyku nedokážete zbavit sami, obraťte se na vašeho lékaře nebo specializované poradny. Pokud je vám přes 50. let a jste aktivní kuřák, trvejte na preventivní lékařské prohlídce.

Vyhýbejte se dlouhodobému pobytu v zakouřeném prostředí, pasivní kouření také každoročně zabije tisíce lidí.

Jak si mohu pomoci sám

Natolik vážná nemoc jako je rakovina plic váš život od základu ovlivní. Nikdy však boj s ní nevzdávejte! Chuť a snaha se s ní porvat už pomohla mnoho nemocným.

Podobné příznaky jako rakovina plic může mít

Zánět průdušek

Komplikace rakoviny plic

Nejvážnější komplikací jsou metastázy, které se mohou objevit ve všech orgánech. Metastázy jsou nádorové buňky, které se od nádoru oddělily a cévami nebo volným prostorem se dostaly do dalších částí těla, kde se nadále množí. Často postihují kosti, lymfatické uzliny, mozek, plíce, játra a nadledviny.